Stačí na Zemi dost půdy na boj proti klimatickým změnám a na uživobení světové populace?

Udržení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia je náročný úkol. Dosažení tohoto cíle bude vyžadovat nejen masivní snížení emisí skleníkových plynů z lidských aktivit, ale také značné přeallokování půdy na podporu tohoto úsilí a udržení biosféry, včetně lidské populace. Bude potřeba více půdy k uspokojení rostoucí poptávky po bioenergii a přírodních metodách sekvestrace uhlíku, a zároveň k zajištění dostatečné plochy pro produkci potravin a ekologickou udržitelnost.

Rozšiřující se role půdy ve světě s oteplením o 1,5 °C bude dvojí – odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a výroba čisté energie. Mezi strategie odstraňování oxidu uhličitého z půdy patří bioenergie s zachycováním a ukládáním uhlíku; přímé zachycování uhlíku z ovzduší; a zalesňování/opětovné zalesňování a další přírodě blízké řešení. Mezi pozemní zdroje čisté energie patří větrné a solární farmy a udržitelná bioenergetická orná půda. Jakékoli rozhodnutí o přidělení více půdy pro zmírnění klimatických změn musí také řešit konkurenční potřeby dlouhodobé potravinové bezpečnosti a zdraví ekosystémů.

Možnosti zmírnění klimatických změn související s půdou se liší z hlediska nákladů – množství potřebné půdy, dopady na potravinovou bezpečnost, dopad na biodiverzitu a další ekosystémové služby – a přínosů – potenciál pro sekvestraci skleníkových plynů a výrobu čisté energie.

Nová studie ve vědeckém časopise Frontiers in Environmental Science poskytuje dosud nejkomplexnější analýzu konkurenčních možností využívání půdy a technologií k omezení globálního oteplování na 1,5 °C. Studie vedená výzkumníky z MIT Center for Sustainability Science and Strategy (CS3) využívá integrovaný globální systém modelování MIT (IGSM) k vyhodnocení nákladů a přínosů různých pozemních možností zmírnění klimatických změn ve scénáři Sky2050, scénáři stabilizace klimatu na 1,5 °C vyvinutém společností Shell.

V tomto scénáři se zvyšuje poptávka po bioenergii a přírodních zásobnících uhlíku spolu s potřebou udržitelného zemědělství a produkce potravin. Aby výzkumný tým zjistil, zda existuje dostatek půdy na uspokojení všech těchto rostoucích potřeb, používá globální hektar (gha) – plochu 10 000 metrů čtverečných, nebo 2,471 akrů – jako standardní měrnou jednotku a současné odhady celkové obydlitelné plochy Země (přibližně 10 gha) a plochy využívané pro produkci potravin a bioenergie (5 gha).

Tým zjistil, že s transformativními změnami v politice, postupech hospodaření s půdou a spotřebitelských vzorcích je globální půda dostatečná k zajištění udržitelných dodávek potravin a ekosystémových služeb v průběhu tohoto století, a zároveň ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s cílem 1,5 °C. Tyto transformativní změny zahrnují politiky na ochranu přírodních ekosystémů; zastavení odlesňování a urychlení zalesňování a zalesňování; podporu pokroku v udržitelných zemědělských technologiích a postupech; snížení zemědělského a potravinového odpadu; a pobídky pro spotřebitele k nákupu udržitelně vyráběných produktů.

Pokud budou tyto změny provedeny, 2,5–3,5 gha půdy by se použilo pro postupy založené na přírodě k sekvestraci 3–6 gigatun (Gt) CO₂ ročně a 0,4–0,6 gha půdy by bylo přiděleno na výrobu energie – 0,2–0,3 gha na bioenergii a 0,2–0,35 gha na výrobu větrné a solární energie.

„Náš scénář ukazuje, že existuje dostatek půdy na podporu budoucnosti s oteplením o 1,5 stupně Celsia, pokud budou na národní a globální úrovni zavedeny účinné politiky,“ říká hlavní výzkumný pracovník CS3 Angelo Gurgel, hlavní autor studie. „Tyto politiky musí nejen podporovat efektivní využívání půdy pro potraviny, energii a přírodu, ale také je podporovat dlouhodobými závazky ze strany vládních a průmyslových rozhodovatelů.“