Skryté klimatické náklady umělé inteligence: Technologičtí giganti bojují se zeleným přechodem

Technologické giganty bojují se zeleným přechodem

Umělá inteligence (AI) je sice v Silicon Valley na vzestupu, ale za pozlátkem se skrývá nepříjemná pravda: AI má obrovskou uhlíkovou stopu. Technologické giganty jako Microsoft, Google a Amazon se sice zavázaly k výraznému snížení emisí skleníkových plynů v nadcházejících letech, ale technologie, na kterou vsadili svou budoucnost, tyto cíle stále více ztěžuje.

Microsoft nedávno odhalil, že jeho emise uhlíku od roku 2020 vzrostly téměř o 30 %, především kvůli výstavbě a provozu energeticky náročných datových center potřebných k napájení jeho ambicí v oblasti AI. Google hlásí ještě strmější nárůst emisí o 48 % ve srovnání s rokem 2019. Tyto trendy poukazují na rostoucí napětí mezi rychlým rozvojem AI a environmentální udržitelností v technologickém sektoru.

Problém energetické náročnosti AI

Kořen problému spočívá v obrovské spotřebě výpočetního výkonu a elektřiny, kterou AI vyžaduje. Trénování velkých jazykových modelů, jako je GPT-3, vyžaduje zpracování obrovského množství dat tisíci specializovaných čipů, které běží nepřetržitě v rozlehlých datových centrech. I po nasazení spotřebovávají modely AI značné množství energie při každém dotazu nebo úkolu.

"Jeden dotaz na ChatGPT spotřebuje přibližně tolik elektřiny, kolik by rozsvítilo jednu žárovku na zhruba 20 minut," vysvětlil Jesse Dodge, výzkumník z Allen Institute for AI, v rozhovoru pro NPR. "Můžete si tedy představit, že miliony lidí, kteří něco takového používají každý den, spotřebují opravdu velké množství elektřiny."

Podle analytiků společnosti Goldman Sachs vyžaduje typický dotaz ChatGPT téměř desetkrát více elektřiny než standardní vyhledávání na Googlu. S tím, jak se rozšiřují možnosti AI a prudce roste její využívání, roste i její energetická náročnost. Goldman Sachs odhaduje, že do roku 2030 budou datová centra spotřebovávat 8 % celosvětové elektřiny, což je oproti dnešním zhruba 3 % obrovský skok, který je způsoben především AI.

Dopady na energetickou síť a životní prostředí

Intenzivní spotřeba elektřiny v technologickém průmyslu má dopad na regionální energetické sítě a dokonce ovlivňuje rozhodnutí o využívání fosilních paliv. Očekává se, že provozovatelé datových center v Severní Virginii budou do roku 2030 potřebovat tolik elektřiny, kolik by stačilo k zásobování 6 milionů domácností. V některých oblastech byly plány na odstavení uhelných elektráren odloženy, aby bylo možné uspokojit rostoucí energetické potřeby.

To staví technologické giganty do složité situace, protože se snaží vyvážit své ambice v oblasti AI se závazky v oblasti klimatu. Microsoft se zavázal, že do roku 2030 bude uhlíkově negativní, tedy že bude z atmosféry odstraňovat více uhlíku, než vypouští. Tento cíl se nyní jeví jako stále náročnější. V nejnovější zprávě o udržitelnosti se uznává, že "s tím, jak budeme dále integrovat AI do našich produktů, může být snižování emisí náročné kvůli rostoucí poptávce po energii".

Google dlouho propagoval svůj uhlíkově neutrální status, kterého dosáhl prostřednictvím kompenzací emisí uhlíku. V roce 2023 však přiznal, že kvůli růstu emisí již "nezachovává provozní uhlíkovou neutralitu". Společnost se stále snaží dosáhnout nulových emisí do roku 2030, ale tento časový plán označila za "plný výzev".

Nejasný rozsah dopadu na klima

Další významní hráči ve vývoji AI, jako je OpenAI, dosud nezveřejnili žádné údaje o emisích, takže celkový rozsah dopadu tohoto odvětví na klima zůstává nejasný. Trendy společnosti Microsoft a Google však vykreslují znepokojivý obrázek.

"Právě teď máme existenční krizi. Říká se jí klimatická změna a AI ji znatelně zhoršuje," varoval Alex Hanna, ředitel výzkumu v Distributed AI Research Institute, v rozhovoru pro NPR.

Snahy o řešení, ale tempo vývoje je rychlé

Technologické společnosti si naštěstí tento problém uvědomují a masivně investují do obnovitelných zdrojů energie, zkoumají efektivnější návrhy čipů a hledají způsoby, jak snížit energetické nároky AI. Microsoft tvrdí, že rozšířil využívání nízkoenergetických stavů serverů, aby snížil spotřebu energie u některých strojů až o 25 %. Google navrhuje datová centra, která podle jeho tvrzení nebudou k chlazení potřebovat žádnou vodu.

Toto úsilí je však předstihováno závratnou rychlostí vývoje a nasazování AI. Každá významná technologická firma se předhání v integraci AI do svých produktových řad, od vyhledávačů přes kancelářský software až po sociální média. Potenciální ekonomické a konkurenční výhody jsou prostě příliš velké na to, aby se daly ignorovat.

Technologický průmysl na křižovatce

Technologický průmysl se tak nachází na křižovatce. Společnosti musí najít způsoby, jak dramaticky zlepšit energetickou účinnost AI, nebo riskovat, že podkopou své klimatické cíle a budou čelit rostoucí kritice za svůj dopad na životní prostředí. Regulátoři a veřejnost se možná budou muset vypořádat s obtížnými otázkami ohledně společenské hodnoty aplikací AI oproti jejich klimatickým nákladům.

Nadcházející roky budou klíčové pro určení, zda se umělá inteligence stane mocným nástrojem pro řešení klimatických změn, nebo zda urychlí samotný problém, který by mohla pomoci vyřešit. Prozatím, jak řekl prezident Microsoftu Brad Smith agentuře Bloomberg, společnost věří, že "řešením není zpomalit expanzi AI, ale urychlit práci potřebnou k tomu, aby byla šetrnější k životnímu prostředí". Čas ukáže, zda je tento optimismus oprávněný, nebo zda budou nutná drastičtější opatření, aby se příslib AI sladil s její ekologickou cenou.