Nadčasné ctnosti, nové technologie

Příběh Jamese Watta, vynálezce parního stroje, často zjednodušuje jeho objev na osudový okamžik „eureka!“ Profesor MIT David Mindell, inženýr a historik vědy a techniky, ve své nové knize The New Lunar Society: An Enlightenment Guide to the Next Industrial Revolution (Nová Lunární společnost: průvodce osvícenstvím pro další průmyslovou revoluci), vydané 24. února nakladatelstvím MIT Press, ukazuje komplexnější obraz. Wattův úspěch nebyl jen o náhlém zjevení, ale o 20 letech usilovné práce, překonávání překážek a hledání vhodných partnerů pro uvedení produktu na trh.

Mindell argumentuje, že příběh parního stroje je klasickým příkladem „procesní inovace“, nikoli pouze „produktové inovace“. Vynálezy zřídkakdy přicházejí jako hotové produkty připravené změnit svět. Většinou vyžadují souhvězdí vylepšení a vytrvalé přesvědčování, aby byly přijaty do průmyslových systémů.

Mindell ve své knize zkoumá, jak se tento princip uplatňuje i v dnešním světě. Většina technologického růstu dnes pochází z překrývajících se pokroků, kdy vynálezci a společnosti v průběhu času věci upravují a zlepšují. Zdůrazňuje podcenění procesní inovace – zlepšování výroby, opravy, přestavby či modernizace systémů – a její důležitost ve spojení s produktovou inovací.

Kniha čerpá paralely mezi Lunární společností – skupinou britských osvícenských myslitelů a vynálezců, mezi nimiž byl i Watt, Josiah Wedgwood a Matthew Boulton – a současnými průmyslovými systémy. Mindell zdůrazňuje některé klíčové myšlenky: design a výroba by měly být co nejvíce propojeny, nikoli globálně outsourcovány; technologie by měla řešit lidské potřeby a rizikový kapitál by se měl více soustředit na průmyslové systémy; důraz na údržbu a opravy jako cenné zdroje znalostí o průmyslových zařízeních a systémech.

Mindell se domnívá, že budoucnost průmyslu zahrnuje nové způsoby práce, spolupráce a oceňování znalostí v rámci organizací, stejně jako více nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem založených na AI pro malé a střední výrobce. Zdůrazňuje, že „průmysl“ má i lidský význam – pracovitost, vytrvalost v rozvíjení vynálezů. Kniha se věnuje i propojení osvícenství, založení USA a klíčové roli průmyslu v utváření republiky.

Navzdory uznání přínosů průmyslového osvícenství si Mindell uvědomuje i jeho stinné stránky, jako jsou drsné pracovní podmínky a degradace životního prostředí. Argumentuje pro proměnu 21. století – k reindustrializaci, která v sobě zahrne ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. Kniha získala chválu od technologů a vědců, včetně Joela Mokyra a Jeffa Wilkea.

Mindell doufá, že kniha osloví mladé technology i širokou veřejnost, aby se s optimismem a realismem zamýšleli nad budoucností průmyslu, místo aby se spoléhali na nereálné vize o automatizované budoucnosti.