Vědci vyvinuli nanosenzor pro detekci železa v rostlinách v reálném čase
Sdílet na sociálních sítích:
Nový nanosenzor umožňuje neinvazivní sledování železa v rostlinných tkáních, optimalizaci hnojení a zlepšení zdraví plodin.

Vědci z mezidisciplinární výzkumné skupiny Disruptive and Sustainable Technologies for Agricultural Precision (DiSTAP) Singapurské aliance pro výzkum a technologie (SMART) MIT, ve spolupráci s Temasek Life Sciences Laboratory (TLL) a MIT, vyvinuli průlomový nanosenzor s blízko infračervenou (NIR) fluorescencí. Tento nanosenzor je schopen současně detekovat a rozlišovat mezi formami železa – Fe(II) a Fe(III) – v živých rostlinách.
Železo je pro zdraví rostlin zásadní, podporuje fotosyntézu, dýchání a funkci enzymů. Existuje převážně ve dvou formách: Fe(II), které je pro rostliny snadno dostupné a využitelné, a Fe(III), které musí být nejprve přeměněno na Fe(II), aby ho rostliny mohly efektivně využít. Tradiční metody měří pouze celkové množství železa, přičemž opomíjejí rozdíl mezi těmito formami – což je klíčový faktor v výživě rostlin. Rozdíl mezi Fe(II) a Fe(III) poskytuje informace o účinnosti příjmu železa, pomáhá diagnostikovat nedostatky nebo toxicity a umožňuje přesné strategie hnojení v zemědělství, čímž se snižuje plýtvání a dopad na životní prostředí a zároveň se zlepšuje produktivita plodin.
Tento první nanosensor svého druhu umožňuje sledování příjmu, transportu a změn mezi různými formami železa v reálném čase – poskytuje přesné a podrobné informace o dynamice železa. Jeho vysoké prostorové rozlišení umožňuje přesnou lokalizaci železa v rostlinných tkáních nebo subcelulárních kompartmentech, čímž umožňuje měření i minimálních změn hladin železa v rostlinách – změny, které mohou informovat o tom, jak rostlina zvládá stres a využívá živiny.
Tradiční detekční metody jsou destruktivní nebo omezené na jedinou formu železa. Tato nová technologie umožňuje diagnostikovat nedostatky a optimalizovat strategie hnojení. Identifikací nedostatečného nebo nadměrného příjmu železa lze provést úpravy ke zlepšení zdraví rostlin, snížení odpadu a podpoře udržitelnějšího zemědělství. Ačkoli byl nanosenzor testován na špenátu a pak choi, je druhově nezávislý, takže jej lze použít na širokou škálu rostlinných druhů bez genetické modifikace. Tato schopnost zlepšuje naše chápání dynamiky železa v různých ekologických prostředích a poskytuje komplexní informace o zdraví rostlin a hospodaření s živinami. V důsledku toho slouží jako cenný nástroj jak pro základní výzkum rostlin, tak pro zemědělské aplikace, podporuje přesné hospodaření s živinami, snižuje plýtvání hnojivy a zlepšuje zdraví plodin.
„Železo je nezbytné pro růst a vývoj rostlin, ale sledování jeho hladin v rostlinách bylo výzvou. Tento průlomový senzor je první svého druhu, který detekuje jak Fe(II), tak Fe(III) v živých rostlinách pomocí zobrazování v reálném čase s vysokým rozlišením. S touto technologií můžeme zajistit, aby rostliny dostávaly správné množství železa, čímž se zlepšuje zdraví plodin a udržitelnost zemědělství,“ říká Duc Thinh Khong, vědecký pracovník DiSTAP a spoluautor studie.
Výzkum, nedávno publikovaný v časopise Nano Letters a nazvaný „Nanosensor for Fe(II) and Fe(III) Allowing Spatiotemporal Sensing in Planta“, navazuje na zavedené zkušenosti SMART DiSTAP v oblasti rostlinné nanobioniky a využívá platformu Corona Phase Molecular Recognition (CoPhMoRe), kterou vyvinula Strano Lab v SMART DiSTAP a MIT. Nový nanosenzor je charakterizován jednoplášťovými uhlíkovými nanotrubicemi (SWNT) obalenými negativně nabitým fluorescenčním polymerem, které tvoří helitickou korónovou fázovou strukturu, která interaguje s Fe(II) a Fe(III) odlišně. Po zavedení do rostlinných tkání a interakci se železem senzor emituje odlišné signály NIR fluorescence v závislosti na typu železa, což umožňuje sledování pohybu železa a chemických změn v reálném čase.
Technika CoPhMoRe byla použita k vývoji vysoce selektivních fluorescenčních odpovědí, které umožňují přesnou detekci oxidačních stavů železa. NIR fluorescence SWNT nabízí lepší citlivost, selektivitu a průhlednost tkáně při minimalizaci interference, díky čemuž je účinnější než konvenční fluorescenční senzory. Tato schopnost umožňuje výzkumníkům sledovat pohyb železa a chemické změny v reálném čase pomocí NIR zobrazování.
Výzkum provádí SMART a podporuje jej Národní výzkumná nadace v rámci programu Campus for Research Excellence And Technological Enterprise.
Související články
Průzkum nových hranic těžby minerálů
První lodní motor na vodík na světě
Konec třídění odpadu? Nová technologie to zvládne za vás!
Sdílet na sociálních sítích:
Komentáře